[Talk-cz] "sezoní" cesty

[Milan Zamazal]

>>>>> "MŠ" == Mikoláš Štrajt <strajt9 na seznam.cz> píše:

    MŠ> Ale přesto i ta může zmizet, když pole rozorají nebo když to
    MŠ> zaroste řepkou

[...]

    MŠ> Sice občas mizí úplně ale vždycky se objeví znova i když třeba o
    MŠ> pár metrů jinde.

Moc bych prosil se v každém takovém případě zamyslet, jaký má smysl
v mapě uvádět veškeré „cesty“, kudy někdy někdo prošel.  Podle mých
zkušeností v takových situacích obvykle méně znamená více.  Osobně do
mapy dávám pouze cesty, které jsou zřetelné, po celý rok aspoň jakž takž
průchozí a je u nich opodstatněná naděje, že minimálně v tomto stavu
budou i za několik let.  V případě pochybností se zamýšlím, jestli
uvedení cesty v mapě někomu, kdo se snaží dostat z bodu A do bodu B,
spíše pomůže, nebo spíše uškodí.

Cesta, která v mapě není, ale existuje, bývá typicky menším problémem,
než cesta, která v mapě je a ve skutečnosti neexistuje.  Když jezdím na
kole, stává se mi, že na naplánované trase narazím na úsek, kde ve
skutečnosti vůbec žádná cesta není.  V některých případech se lze
domnívat, že na podzim tam možná jezdily traktory, ale v létě je tam lán
obilí, louka nebo něčeho jiného.  V jiných případech lze identifikovat
náznaky dříve možná existující cesty, ale dnes již spolehlivě zaniklé.
Někdy je přítomnost cesty v mapě úplnou záhadou, např. když je na daném
místě a jeho širším okolí ve skutečnosti pouze vzrostlý les.  Když jde
člověk pěšky, lze ještě situaci vyřešit třeba obejitím pole nebo
projitím lesem, v horším případě nějakým křovím nebo kopřivami.  S kolem
bývá často jedinou možností se buď vrátit dlouhou zajížďkou ne nutně
příjemným terénem, nebo se s ním prodírat třeba do prudkého kopce přes
větve a jiné překážky.  To pak v duchu hodně nadávám na onoho neznámého
dobráka, který do mapy nesmysly zakreslil.

Typickým společným rysem takových případů bývá, že když je následně
v OSM opravuji, není uveden zdroj.  Což je jen potvrzení malé pečlivosti
autora.

Úzkou, nezřetelnou, ale ještě stále rozumně průchozí pěšinu má smysl do
mapy zakreslovat např. v případě, kdy je kratičkým zakončením zřetelné
delší osamocené cesty a jejím napojením na cestu jinou.  V takovém
případě vyznačení pěšiny může pomoci zkrátit cestu.  Naopak ne moc
zřetelná, byť třeba širší cesta je v situaci, kdy o pár desítek metrů
vedle vede cesta mnohem lepší, v mapě zbytečná.  Zejména pokud
pravděpodobně časem dočasně nebo trvale zaroste (a kdo ji pak z mapy
odstraní? – nejspíše až nějaký nešťastník, který ji bude na místě marně
hledat).

Velmi užitečné je také důsledně dbát na tagování různých restrikcí
u cest jinak dobrých, avšak s regulovaným vstupem.  Tyto chybějící
informace už mi také způsobily hodně náročnou objížďku.

Textová poznámka je k ničemu – kdo ji bude při plánování cesty číst?
Určitě ne navigační softwary a normální člověk (= který si neprochází
celou cestu kousek po kousku v JOSM) také ne.

OSM je na tom, i přes občasné nedostatky výše uvedeného rázu, oproti
jiným mapám o dost lépe.  Cesty v ní uvedené ve velké většině případů
opravdu existují a ve frekventovanějších oblastech mohou být i častěji
aktualizované.  Tak si to prosím nekazme a zakreslujme do mapy jen to,
co tam má nějaký smysl.  Předem díky. :-)